Kanibalismus u zvířat je zvláštností, i přes to ale existuje
Lidé o kanibalismu nechtějí slyšel ani slovo. Není se čemu divit, o některých věcech by se mluvit opravdu nemělo. Pokud se ale podíváme na zvířecí svět, tady můžeme s jistotou říci, že i přes to, že mohou mít lidská gesta, od nás se v mnoha věcech liší. Jedním z důkazů je právě kanibalismus. Proč u zvířat existuje?
Zvířecí kanibalismus existuje!
Pro některé zvláštnost, pro jiné zase zcela normální koloběh zvířecího života. Kanibalismus je známý, jako lidstvo samo, jen s tím rozdílem, že se s ním nejvíce setkáme u zvířat. U některých druhů se projevuje například mileneckým životem, kdy po souloži sní samička svého samce. Tento případ se pokaždé děje například u kudlanky. Ty totiž toto chování považují za normální. My, jakožto lidé nad tím kroutíme hlavou, kudlanky zase naopak. Podobné situace mohou nastat u zahraničních pavouků. Ti reagují podobně, jako výše zmiňované kudlanky.
Nemusí jít pokaždé o milostné hrátky
Pozor! Nemusí se jednat vždy o milostné hrátky. Existuje jeden druh australského pavouka, který pojídá svou matku. Právě její tělo je dokáže po dlouhou dobu uživit. Dokázali byste si něco takového představit? Vaše odpověď bude bezpochyby ne. Naše obrovská výhoda spočívá v tom, že nad tímto tématem naštěstí nepřemýšlíme.
Píseční žraloci nejsou výjimkou
Dalo by se říct, že píseční žraloci pojídají místo svého protějšku nebo matky své sourozence. Otázkou je, jaká varianta ze všech je ta nejhorší. Kanibalismus u žraloků se projevu velmi brzy, kdy se nedá ještě zcela mluvit o vyvinutém tvorovi.
Proč zvířecí kanibalismus existuje?
Jak je možné, že existuje zvířecí kanibalismus? S jistotou to nelze přesně určit. Můžeme ovšem mluvit o tom, že se zvířata tímto způsobem chrání proti samotnému přemnožení svého druhu. Ostatní jedinci tak v konečném důsledku mají mnohem větší šance na přežití, protože si odstraňují případnou konkurenci. Jak se na tento svět díváte vy?