Mokrý pes má typický zápach. Odkud se vlastně bere?

Stačí krátká procházka v dešti nebo koupání a z vašeho psa se rázem začne linout nezaměnitelný pach. Typický „mokrý pes“ přitom většinou neznamená, že je zvíře špinavé nebo že potřebuje okamžitě vykoupat. Za zápachem stojí především látky přítomné na kůži a v srsti, jejichž vůně se po namočení stává výraznější.

Voda zvýrazní to, co už na srsti je

Na psí kůži přirozeně žijí různé mikroorganismy, například bakterie a kvasinky. Ty jsou běžnou součástí kožního prostředí. Spolu s kožním mazem a dalšími látkami vytvářejí sloučeniny, které mohou mít charakteristický pach.

Když je srst suchá, nemusíme ho téměř vnímat. Po namočení se však některé pachové látky snáze uvolňují do okolního vzduchu, a proto se typická vůně mokrého psa rychle rozšíří po místnosti. Svou roli může hrát také hustota a délka srsti. Pokud pes schne dlouho, zápach může být výraznější a přetrvávat déle.

Kdy už zápach stojí za pozornost

Po deštivé procházce obvykle stačí psa dobře osušit ručníkem a nechat jeho srst důkladně vyschnout. Časté koupání se šamponem není řešením – příliš intenzivní mytí může narušovat přirozenou ochrannou vrstvu kůže. Pokud je koupání potřeba, používejte přípravky určené přímo pro psy.

Jiná situace nastává, pokud pes výrazně zapáchá i za sucha nebo se pach náhle změní. Pozornost si zaslouží také svědění, zarudlá kůže, nadměrné olizování, lupy, mastná srst nebo nepříjemný zápach z uší. V takovém případě může jít například o kožní či ušní problém a je vhodné poradit se s veterinářem.

Typický pach mokrého psa je tedy ve většině případů zcela přirozeným důsledkem toho, co se běžně nachází na jeho kůži a srsti. Po důkladném uschnutí by měl opět výrazně zeslábnout.