Proč někteří psi milují vodu a jiní se jí bojí?

Zatímco někteří psi skáčou do rybníka bez zaváhání, jiní se při pohledu na vanu schovávají. Proč tomu tak je? Klíč leží v genetice, zkušenostech i individuální povaze.

Genetické předpoklady

Některá plemena psů jsou doslova stvořená k vodě. Plemena jako labrador, retrívr nebo novofundlandský pes byla historicky šlechtěna k tomu, aby pomáhala při lovu ve vodě nebo zachraňovala lidi. Mají speciální hustou srst odpuzující vodu a silné plovací blány mezi prsty, což jim umožňuje pohybovat se ve vodě s lehkostí. Tito psi tak mívají k vodě přímo vrozený vztah.

Naopak plemena jako mopsové nebo buldočci mohou mít kvůli svému tělesnému uspořádání potíže s plaváním. Jejich zavalitá stavba těla a kratší čenich jim ztěžují dýchání nebo udržení na hladině, což může přispět k jejich obavám z vody.

Zkušenosti a socializace

Další klíčový faktor je zkušenost psa s vodou. Pokud pes zažije v raném věku pozitivní kontakt s vodou, jako je hrátky v mělké vodě nebo bezpečné koupání, pravděpodobně bude vodu milovat. Naopak nepříjemný zážitek, jako je přepadnutí do hluboké vody nebo nucené koupání, může vytvořit strach, který pes přenese i do dospělosti.

Klíčová je socializace. Pokud psa postupně seznamujete s vodou a respektujete jeho tempo, pravděpodobně si k vodě vybuduje pozitivní vztah. Mělká voda, házení hraček nebo plovoucí pamlsky mohou být skvělým způsobem, jak psa motivovat.

Jak podpořit vztah psa k vodě

• Respektujte hranice psa: Nenuťte ho do vody, pokud je zřejmě nervózní.
• Používejte pozitivní motivaci, jako jsou pamlsky a hračky.
• Začínejte pomalu, třeba jen mělkou louží nebo bazénkem pro psy.
• Nikdy nenechávejte psa bez dozoru, zejména v hlubší vodě.

Každý pes je jedinečný a jeho vztah k vodě může být ovlivněn mnoha faktory. Důležité je vědět, že ať už je to milovník vody nebo ne, největší radost mu přinese vaše trpělivost a láska.