Ze života primátů
To, že se opičky opičí, že jsou rychlé a obratné a že umí skákat ze stromu na strom, ví každé malé dítě. Ale v životě těchto malých i velkých stvoření je stále hodně zajímavostí, které zase tak známé nejsou. Víte například proč si opice probírají srst? Či který z primátů je více a který méně nebezpečný.
Jak útočí gorily a kdo se stará o mláďata? Na některé otázky vám přinášíme odpovědi. Hodně lidí se domnívá, že opice si ze srsti vybírají jedna druhé blechy. Není to pravda. Ve skutečnosti si vybírají slané lupy, protože jim prostě chutnají. Zajímavé je, že ta opice, která drží je vždy podřízená té, která si pochutnává.
Všichni známe z filmů roztomilé malé šimpanze, a kdo by netoužil takovou opičku mít doma, ale pravda je taková, že právě tento učenlivý primát je jeden z nejnebezpečnějších a nejagresivnějších. Je to také dokonalý predátor a kanibal, protože loví a živí se i menšími druhy opic. Jeho útok je rychlý a vražedný.A to i proti člověku.
Naopak jeden z největších primátů (gorila) je mnohem méně nebezpečný. Útočí po dlouhém zastrašování a jen když je ohrožen. Většinou k lidské oběti přiskočí, kousne do nohy a zase se vzdálí. Nejmírnějším primátem je orangutan. Je to dáno tím, že se živí převážně rostlinou potravou. Je to celkem kliďas a pohodář.
Opice většinou nemají rády vodu až na některé druhy. Malpa plačtivá například často do vody pouze namočí ocas a cucá ho. Velmi zajímavé je, jak se opice zbavují vnějších parazitů. Vyhledávají aromatické rostliny, či kořeny a natírají si jimi celé tělo. Když opici v zajetí podáte například cibuli, udělá to samé, i když jí z očí tečou slzy, jako člověku.
A proč se říká, že se opice opičí? Mládě lidské i opičí napodobuje to, co vidí u svých matek. U těch opičích to bývá většinou útěk před nebezpečím, ochutnávání výhonků a péče o srst a u těch lidských například paci, paci, pacičky, udělej pá pá, řekni máma, ukaž, jak jsi veliký. Prostě podobnost až tak ne čistě náhodná.
